Multitasking neboli schopnost řešit více úkolů najednou je v dnešní době považován za velký přínos. Neuvědomujeme si ale docela závažný fakt. Roztříštění pozornosti na více věcí najednou nám brání v tom, abychom se nad jedním konkrétním úkonem zamysleli do větší hloubky. Pak většinou daný úkol řešíme tak, jak by to udělali všichni, tedy bez vlastního přínosu.
Multitasking je dnes hojně užívaný, ale mnoho lidí neví, že tento pojem byl původně užíván ve světě IT. Jedná se o schopnost operačního systému provádět několik procesů současně.
Podobně někteří z nás fungují i v pracovním životě. Podle Americké obchodní komory, která tento jev zkoumala, v tomto směru potom jednáme tak trochu jako ony výše zmíněné počítače. Namísto hlubokého vhledu a kreativního myšlení volíme to nejjednodušší a nejkonvenčnější řešení.
Tříštění pozornosti
V případě, že řešíme více úkolů najednou, dochází k tříštění naší pozornosti. Jsme roztěkaní a neustále skáčeme od jednoho k druhému. Ve výsledku pak takový styl práce snižuje i naši spokojenost v profesi, kterou děláme. Zvládneme možná více úkolů najednou, ale daleko méně kvalitně. Ani naše paměť není schopná se s tímto chaosem vyrovnat. Mozek je zkrátka přetížený.
Podle PsychologyToday nejsou největším problémem důsledky multitaskingu, ale multitasking jako takový. Výsledky studie Americké obchodní komory tvrdí, že se kvůli multitaskingu uzpůsobují naše mozky tomu, aby zvládaly více úkolů najednou.
"Tím, že naše mozky musí zvládat koordinaci více úkolů souběžně, ztrácíme schopnost myslet do hloubky a tvořivě," potvrzuje Nicholas Car z obchodní komory. Čím lepší jsme tedy v multitaskingu, tím více selháváme při kreativním řešení úkolů. Podle Cara dá multitasker raději na osvědčené řešení, než aby vymyslel něco vlastního a inovativního.
Internetoví závisláci
Podle profesora počítačových věd, inženýrství a matematiky Flindersovy Univerzity Paula Gardnera-Stephena nám kvůli multitaskingu do budoucna hrozí absolutní závislost na internetu, pokud budeme potřebovat vyřešit nějaký problém. Tvrdí, že lidé se budou spíše zaměřovat na malé a méně naléhavé problémy. Řešení velkých, systémových a časově náročných úkonů přenecháme raději strojům.
Vůbec poprvé se pojem multitasking objevil v dokumentech společnosti IBM v roce 1965. Na lidi, kteří zvládají více operací najednou, byl tento výraz přenesen až o několik desetiletí později. První zmínky v inzerátech, v nichž firmy hledaly lidi s touto schopností, nalezneme až na přelomu tisíciletí. Multitasking je zkrátka velmi ceněnou schopností na pracovním trhu, firmy totiž zatím málokdy zvažují jeho možná rizika.
Antimultitasking
Podle portálu PsychologyToday bychom přitom měli svou pozornost zaměřit právě na opačný konec spektra schopností. Počítačům nebudeme ve schopnosti multitaskingu nikdy schopni konkurovat.
Výhoda lidského myšlení spočívá právě v tom, že se dokáže zaměřit na jeden problém a vymyslet jeho zevrubné řešení. Právě k tomu bychom podle odborného serveru měli vést i mladé lidi na středních školách a univerzitách.
foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday