Vědci odhadují, že více než 40 % populace v nějakém bodě svého života pocítí ostrou bolest osamění. Jakkoliv je tento stav přirozený, lidé si neuvědomují, jak velký dopad na ně může samota mít.
Lidé se cítí osamělí zhruba 48 dní v každém roce a přibližně 60 % z nich je ve skutečnosti ženatých či vdaných. „Touha někoho svléct je mnohem silnější než touha po dobré konverzaci. A proto končíme ve vztahu s lidmi, s nimiž si nemáme tolik co říct,“ připomněl filozof Alain de Botton.
„Samota vychází ze subjektivní kvality našich vztahů – z toho, jestli se cítíme emocionálně nebo společensky odpojení od ostatních,“ vysvětlil psycholog Guy Winch.
Osamělost je nevyhnutelná
„Pocit osamělosti je zabudovanou vlastností komplexní lidské existence,“ řekl Alain de Botton, a to ze tří hlavních důvodů:
1. Naše myšlenky mohou být nepřijatelné
Jakkoliv chceme být uznáváni ostatními a sdílet s nimi svoje myšlenky, mnoho z nich by hluboce rozrušilo většinu populace. Naše myšlenky či úmysly bývají kolikrát příliš podivné, kontradiktorní, křehké nebo nebezpečné na to, abychom je mohli beze strachu sdělit ostatním. Často se pak ocitáme před volbou – být upřímný, anebo společensky akceptovatelný? Většinou volíme to druhé.
2. Naslouchání druhým bere hodně energie
Jak řekl guru mezilidské komunikace Dale Carnegie: „Lidé se zajímají jedině o sebe samé, a to jak ráno, v poledne, tak i večer.“ Když se upřímně zajímáte o druhé, můžete si vytvořit skvělé přátele – ale rozhodně vás to bude stát nemalé úsilí. Zároveň musíte přijmout fakt, že pro druhé je zase těžké naslouchat vám. Samota se zdá být nakažlivá. Může se šířit jako nemoc skrze sociální interakce. Osamělí lidé jsou obvykle více plaší, nepřátelští, úzkostlivější. Studie, která zahrnovala 5 000 účastníků, ukázala, že lidé mají o 50 % větší šanci cítit se osamělí, pokud znají někoho, kdo se tak cítí.
3. Všichni musíme zemřít sami
A to je fakt, se kterým nic nenaděláme. I když budeme držet za ruku naše nejbližší, do velkého neznáma po smrti se s námi nevydají.
Dopad na tělo
Mysl a tělo jsou hluboce propojené, proto nás pocit osamělosti ovlivňuje i fyzicky. Jednak snižuje naši tělesnou teplotu – naše kůže je většinou chladná na dotek. Zároveň zvyšuje krevní tlak a cholesterol, aktivuje fyzickou a psychologickou odezvu na stres a kvůli tomu zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Oslabuje naši imunitu a je přibližně stejně nebezpečná jako kouření cigaret. Může uspíšit naši smrt až o 14 %.
Jak bojovat s osamělostí?
Nejdůležitější je uvědomit si, že samota je pocit, nikoliv nezvratný fakt. A pocity se mění. Když se cítíme osamělí, většinou se stáhneme do sebe a topíme se ve své bolesti. Přitom bychom měli dělat pravý opak. Měli bychom se soustředit na to, co nám dělá radost. Měli bychom se držet v blízkosti lidí, kteří nám zvedají náladu. A měli bychom se snažit nepřenášet naši bolest na ně. Naopak, měli bychom jim vracet energii, kterou do nás investují. Umožnit jim, aby se s námi mohli smát.
Vzpomeňte si i na to, jak je důležité začít cvičit a starat se o sebe. Ale pokud je bolest příliš velká, pokud vám nic nepomáhá, neváhejte vyhledat pomoc psychologa. Může vám pomoci.
foto: Shutterstock, zdroj: Very Well