Zjednodušeně platí, že zdravé jídlo znamená zdravé dítě. Tak proč do svých potomků stále dokola ládujeme prefabrikované "lahůdky" z fastfoodů?

Naši snahu o zdravou stravu denně napadá mocný potravinářský průmysl, jeho reklamy, nesmyslně se zvětšující porce, používání více než tisíce chemikálií a potravinových doplňků, nejasné označování potravin a často i nevyhovující kvalita běžného školního stravování.

Hodně záleží na rodičích

Hlavním úkolem rodičů je získat co nejvíce informací o tom, co skutečně obnáší zdravé stravování a zdravý styl života včetně pravidelného pohybu. Dětem by pak při předávání získaných informací měli jít vlastním příkladem. U potomků, které naučíme dobrému stravování, je větší šance, že v tom budou pokračovat i v dospělosti, a naopak ty, které už v dětství v důsledku špatné výživy trpí nadváhou, se stejným problémem často potýkají i později. Obezita dětí je často spojená s fyzickým i psychickým strádáním a podle statistik přetrvává do dospělosti v 75 %. Obezitu je proto třeba řešit hned v dětství a ne čekat dalších 15 až 20 let, kdy z těchto dětí budou diabetici či klienti kardiovaskulárních ordinací.

Nejdůležitější zásady ve stravování

Zejména pro děti v mateřských školkách a na prvním stupni základních škol jsou rodiče zpravidla vzorem, který se snaží napodobovat, a proto ze všeho nejvíc mohou na děti působit svým vlastním příkladem. Znamená to, že v rodinách, kde se rodiče stravují zdravě, pravidelně sportují a dodržují spánkový rytmus, si děti tento zdravý životní styl osvojí velmi rychle.

Snad všechny děti školního věku touží po tom, aby se do přípravy jídla zapojily, a chtějí nám pomoci. Má to velkou výhodu: Čím častěji děti zapojujete — byť třeba drobnými činnostmi — do vaření, pěstování zeleniny, přípravy svačin, nákupů v obchodech zdravé výživy anebo na tržnici s čerstvými produkty, tím rychleji se zorientují. Děti si berou vždy to, co je snadno dostupné.

Už z tohoto důvodu musí být v kuchyni vždy na stole mísa s čerstvým ovocem (jablka, hrušky, meruňky, švestky,...), dózy s nejrůznějšími ořechy a sušeným ovocem, celozrnné a žitné housky, v lednici bílé jogurty v malých baleních, očištěná a na hranolky naporcovaná zelenina atd. Naopak nenakupujte a doma neskladujte sladkosti či jakékoliv další potraviny, které si konzumovat nepřejete. Vše, co koupíte, totiž téměř jistě i sníte a nemá smysl nakupovat sladkosti do zásoby, co kdyby náhodou přišla návštěva, vždyť i té můžete nabídnout zdravé pohoštění.

Doporučení pro děti od 2 do 5 let

U předškolních dětí často dochází ke zpomalení růstu, které může být spojeno se sníženým množstvím konzumovaného jídla, které rodiče poněkud zneklidní. Ve skutečnosti však zbytečně, protože naprostá většina těchto ratolestí je naprosto v pořádku, úkolem rodičů je i nadále pouze ohlídat konzumaci těch správných potravin v celkově omezenějším příjmu. Zásadní je v klidu a vytrvale dále dětem nabízet kvalitní zdravou stravu a být pro ně příkladem, i když z vlastní zkušenosti vím, že to není lehké. V jídelníčku je třeba maximálně omezovat vysoce technologicky upravované potraviny s velkým množstvím umělých přísad, sladkosti, jídla přesolovaná a smažená. Většina dětí v tomto věku upřednostňuje jedení rukama a příprava tzv. „finger foods“, jako například proužků mrkve, minichlebíčků s luštěninovou pomazánkou, koleček ředkví, obilných placiček anebo pouhé mističky se zeleným hráškem, atraktivitu zdraví prospěšných potravin zvyšuje velmi významně.

Doporučení pro děti od 5 do 13 let

S přibývajícím věkem vzrůstají i rozumové schopnosti a paleta triků, které na nás děti zkoušejí. Začnou rozlišovat mezi jídly, která jim chutnají více a která méně, jsou ovlivněny kamarády, u nichž je často zaujmou právě ty horší stravovací zlozvyky, a také čím dál více podléhají vlivu mocných médií. K našemu prospěchu je však třeba připočítat narůstající schopnost dětí spolupracovat a touhu po tom, aby byly prospěšné a akceptované. A právě proto je třeba je v této době do nákupů a přípravy jídel zapojit ještě víc.

Když vám v jídelnách nevyhoví...

Moje doporučení proto zní: Sledujte školní stravování a v případě nespokojenosti zkuste ideálně i po dohodě s ostatními rodiči (většina se zdravou stravou souhlasí, jen to pro ně např. není taková priorita anebo se necítí dostatečně vzdělaní aktivněji cokoliv v této oblasti prosazovat) jednat s příslušnými zodpovědnými osobami. V případě neúspěchu a neochotě ke změnám je možností oběd z domova, což znamená o něco větší námahu pro maminky, ale také jistotu, že dítě jí to, co si přejete.

Další potíží může být špatný odhad výživových potřeb potomstva a nadměrná nabídka jídla. Dětem je vhodnější podávat menší a častější porce, samozřejmě za předpokladu, že se nebudou dojídat sladkostmi.

Zejména pro školáky je naprosto nepostradatelná kvalitní snídaně, jako je na příklad celozrnná kaše se sušeným ovocem nebo tmavé pečivo s biomáslem, sýrem a zeleninou, na rozdíl od slazených müsli a lupínků, které sice mohou být více stimulující, ale zvýšení energie je krátkodobé a po něm následuje období útlumu až deprese (tedy v případě, že si dítě na svačinu nedá další sladkost a v tomto nepřirozeném cyklu dopingů tělo nepokračuje celý den). Naopak děti, které pravidelně a zdravě snídají, mají podle studie Harvardské Univerzity také lepší výsledky ve standardizovaných testech, chovají se slušněji a méně často trpí hyperaktivitou, na rozdíl od dětí, jež první jídlo dne vynechávají.

Za zásadní riziko v tomto věku vidím i nevhodné ovlivnění ze strany potravinářského průmyslu formou reklam v nejrůznějších médiích. V podstatě všechny studie sledující reklamy cílené na děti se shodují v propagaci často nevhodných potravin s velkým množstvím cukrů, tuků a spousty aditiv. Žádostivost produktu je často podporována oblíbenými hrdiny, eventuelně přidanými hračkami. Elizabeth Thoman, zakladatelka a presidentka Centra pro pochopení medií, rodičům doporučuje: „Chovejte se ke sdělovacím prostředkům stejně jako k jakémukoliv cizinci, který po zaklepání u vašich dveří chce jít dál a hrát si s vašimi dětmi.“

Zdroj: blog Margit Slimákové, Foto: Shutterstock