Podle nové studie provedené výzkumnými pracovníky z Columbia University Medical Center (CUMC) a McGillovy univerzity mohou být u mořského hlemýždě selektivně vymazány různé typy paměti uložené ve stejném typu neuronu. Jenže šlo by něco podobného aplikovat i na člověka? Budeme schopni mazat své vzpomínky?

Výsledky dosavadních výzkumů a studií naznačují, že co se týče změny paměti, nepohybujeme se jen na poli sci-fi. Vědci tvrdí, že není tak zcela nemožné vyvinout léky k vymazání takových vzpomínek, které vyvolávají úzkost a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). A to aniž by medikamenty ovlivnily jiné důležité vazby na minulé události.

Vymazání paměti jako ve sci-fi filmu? Možná, že jde o blízkou budoucnost.

Asociativní a neasociativní paměť

„Během emočně vypjatých nebo traumatických událostí může být aktivováno několik druhů pamětí, včetně vzpomínek na jakékoli vedlejší informace, které se vyskytly v dané příhodě. V případě duševního otřesu může náhodná informace, a to i dlouho po události, vyvolat úzkostný záchvat,“ říkají vědci. „Demonstrujme to na následujícím příkladu: pohybujete se v oblasti s vysokou kriminalitou a cestu si zkrátíte tmavou uličkou, ve které budete přepadeni. A při tom si všimnete poštovní schránky. V budoucnu pak můžete být nervózní, když budete otevírat jakoukoliv schránku,“ vysvětluje PhD, profesor neurověd Samuel Schacher z Psychiatrického oddělení v CUMC a spoluautor studie. Poštovní schránka je v tomto případě náhodnou neasociativní pamětí. Vzpomínka na samotnou temnou uličku je pak vzpomínkou asociativní.

Každá paměť může být vymazána

„Jedním z cílů našeho současného výzkumu je vyvinout strategie, které by odstranily problematické neasociativní vzpomínky, které vznikly v mozku v průběhu traumatického zážitku, a to bez poškození vzpomínek asociativních,“ dodává Dr. Schacher.

Selektivní vyloučení neasociativních vzpomínek by ale nebylo možné, protože za každý neuron by byl zodpovědný jediný mechanismus. Nová studie tuto hypotézu testovala stimulací dvou senzorických neuronů spojených s jedním motorickým neuronem mořského hlemýždě Aplysie. Jeden senzorický neuron byl stimulován k indukci asociativní paměti a druhý k indukci neasociativní paměti. Měřením síly každého spojení výzkumníci zjistili, že pevnost každého spojení vytvořeného různými stimuly byla udržována jinou formou molekuly. Nebudeme zacházet do dalších podrobností, výsledkem je každopádně zjištění, že každá paměť může být vymazána – aniž by byla ovlivněna druhá, a to blokováním jedné z molekul. Vědci navíc zjistili, že určité synaptické paměti mohou být také vymazány blokováním funkce odlišných variant jiných molekul.

Vymazání paměti má potenciál zmírnit posttraumatický syndrom a úzkostné poruchy tím, že odstraní neasociativní paměť.

Konečně porozumíme lidské paměti

Výzkumníci tvrdí, že jejich výsledky by mohly být užitečné při porozumění lidské paměti, protože obratlovci mají podobné verze proteinů, které se podílejí na tvorbě dlouhodobých vzpomínek. Navíc jeden z proteinů je přímo exprimován u lidí a mutace tohoto genu produkují intelektuální postižení.

„Vymazání paměti má potenciál zmírnit posttraumatický syndrom a úzkostné poruchy tím, že odstraní neasociativní paměť,“ říká Jiangyuan Hu, PhD, vědecký pracovník výzkumu psychiatrie na CUMC a spoluautor studie. „Tím, že izolujeme molekuly, které udržují neasociativní paměť, můžeme být schopni vyvinout léky, které ji dokážou eliminovat, tedy zabrání jejímu udržení.“

Je to něco jako tlačítko delete na počítači. Zmáčknete a soubor – v tomto případě vzpomínka – bude vymazána. Zní to jako pohádka daleké budoucnosti, která je ale ve skutečnosti na dosah. 

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily