Asi čtyřicítka lidí bez domova nebo v sociální tísni s nádobkami vyrobenými z pet lahví, kelímky nebo hrnky čeká před vysokou školou ekonomickou na pražském Žižkově. Každou středu a neděli tam totiž kolem čtvrté odpolední přicházejí dobrovolníci z iniciativy Food not bombs s navařeným jídlem. V sobotu nosí pokrmy k holešovickému nádraží. Díky tomu mohou mít lidé, kteří se protloukají životem jak jen to jde, třikrát týdně chutné a zdravé teplé jídlo.

Je neděle a lidé z Food not bombs připravili z brambor, cibule, lilku, celeru, mrkve a další zeleniny výbornou polévku. Je správně horká a pikantní. Strávníci k ní dostávají kus pečiva a banán… „Iniciativa Food not bombs je celosvětová, v Česku funguje asi v patnácti městech, v Praze jsme zdaleka nejaktivnější, vaření probíhá třikrát týdně, aktivisté se navíc v pondělí zapojují i do Lidové kuchyně na Klinice. Vaříme výhradně vegansky,“ říká student Ondřej Štěpánek, který má zrovna – spolu se třemi ženami – službu. Aktivisté vaří buď na Žižkově, nebo v Holešovicích, jídlo ve várnici pak vozíčkem přepraví do nedalekého místa vydávání. „Před vysokou školou ekonomickou jídlo rozdáváme možná trochu symbolicky,“ říká Ondřej. Aktivita totiž mimo jiné upozorňuje na to, jak se jídlem plýtvá, což je neekonomické. „Podle některých propočtů by přebytky nezávadného jídla asi třikrát nasytily ty, kteří hladoví,“ upozorňuje Ondřej.

Ondřej Štěpánek

Jídlo je právo, ne vymoženost

„Polévku rozdáváme komukoli, kdo přijde, nechceme být těmi, kteří určují, kdo na jídlo má nárok. Část strávníků jsou lidé bez domova, někteří jsou třeba sociálně slabší důchodci, kteří si po zaplacení nájmu nemohou moc vyskakovat a jsou rádi za teplý pokrm zdarma. Jídlo je právo, ne nějaká vymoženost, která by měla být nadstandardní,“ říká. Skupiny lidí, kteří jídlo chystají, se střídají. Na každého vyjde směna tak jednou měsíčně, někteří se zapojují častěji, nejsou nijak centrálně řízeni, vše je o domluvě. Ondřej v rámci iniciativy vaří sedmým rokem. Food not bombs si zakládá na tom, že vaří výhradně vegansky – tedy bez jakýchkoli živočišných produktů. Důvodů je několik: maso je drahé a bývá problém sehnat alternativnější cestou nezávadné živočišné suroviny. „Důvody jsou i etické a environmentální. Plocha, která uspokojí jednoho konvenčně stravovaného ‚masožrouta‘, uživí asi čtyřicet veganů,“ vysvětluje Ondřej.

Polévky i bramborovo-řepové karbanátky

Tak jako on, veganem či vegetariánem, je i většina lidí, kteří jídlo připravují. I to je zřejmě důvodem, proč je umí tak dobře ochutit. Suroviny většinou seženou zdarma – přebytky jim kupříkladu dávají prodejci v tržnici nebo jiní dárci. Něco ale i dokupují – především oleje a koření. Finance na nákup surovin získávají většinou v rámci benefičních akcí. A co vaří? „Podle toho, jaké suroviny zrovna máme, zužitkujeme všechno. Radíme se, co v ten den uděláme. Výsledné jídlo vzniká na základě konsensu. Snažíme se, aby jídlo bylo dobré, výživné, ne moc pálivé, chceme vyjít vstříc lidem, pro které vaříme. Většinou chystáme polévky, máme plno zeleniny a ne moc času, vždy tak tři hodiny do doby, než vyrazíme jídlo rozdávat. Děláváme také zeleninové nebo ovocné saláty, nedávno jsme uvařili bramborovo-řepové karbanátky, protože jsme měli plno brambor a řepy,“ přibližuje Ondřej. Recept vznikl spontánně. „Nastrouhali jsme brambory, řepu, přidali česnek, majoránku, sůl, trochu pepře, kurkumu, mouku, splácali jsme to a hodili na pánvičku s olejem. Vznikly moc dobré placky nebo karbanátky, jak to kdo chce nazývat,“ říká.

Iniciativa vaří většinou vegansky. Často si můžete dát polévky, protože jsou rychlé, snadné a výživné.

Zbrojí se a jídlo se vyhazuje

A z jaké zeleniny vaří nejčastěji? Opravdu podle toho, co zrovna mají. Základem bývají cibule, brambory, mrkev, petržel, celer či červená řepa. „Schopni jsme poradit si prakticky s čímkoli. Vaříme od září do června, zkoušeli jsme i v létě, ale nebyl dostatek dobrovolníků ani strávníků,“ podotýká Ondřej. Přesahů, proč iniciativa Food not bombs světově působí, je plno, pro každého, kdo se zapojí, to může znamenat něco jiného. „Někdo je víc aktivistický, jiný chce pomáhat… Název iniciativy vychází z toho, že lidé po celém světě umírají hlady, ale plno peněz jde na zbrojení, na to, aby se lidé zabíjeli, přičemž velká část potravinové produkce se vyhazuje,“ říká Ondřej. A dodává, že iniciativa nechce plýtvat ani plastem, proto strávníky, kteří jsou většinou stálí nebo si to přečtou na plakátku, naučili, aby si nosili nádobky s sebou. V rezervě jich mají vždy jen pár, pokud by někdo neměl. „I jeho ale požádáme, aby misku nevyhazoval a schoval si ji pro příště,“ říká Ondřej. 

Čtěte také:

Kuchařky bez domova otevřely jídelnu. Vaří samá zdravá jídla

Jaké to je strávit pár dnů s bezdomovci?

Minimální vlastnění dělá lidi šťastnějšími

foto: Shutterstock, autorka